Pesko navigaci

Zavolejte nám

Podrobnější informace o našich službách vám poskytneme na telefonním čísle +420 603 574 770

Kontaktní formulář

Doplňte prosím kontaktní e-mail, text zprávy nebo dotazu a odešlete.




aktuality

Vývoj cen komodit

graf1

Tak, jak předpokládali mnozí analytici, došlo k poklesu cen prakticky u všech zemědělských komodit. Podle názoru většiny významných hráčů na tomto trhu, se nejedná pouze o krátkodobý pokles, ale trend, který by měl vydržet v příštích 4-5 letech. Na druhé straně vysoká volatilita cen, kterou na trzích s komoditami v posledních třech letech vidíme, může krátkodobě působit i proti tomuto trendu.

Cenotvorba

Pomineme-li spekulativní kapitál, kterého je bohužel v posledních letech na burzách stále více, neboť komodity patří mezi relativně bezpečné investice, tvoří cenu komodit především tři faktory: produkce, spotřeba a export.

Produkce

Jak je vidět z grafu 2 a 3, letošní produkce se očekává na rekordní úrovni, a to jak obilovin, tak olejnin. Sklizeň sóji je odhadována o 30 mil. tun vyšší, než je 5-letý průměr, sklizeň řepky ve výši 66.50 je nejvyšší za posledních minimálně pět let. Největší světový producent pšenice – Evropská unie – očekává nárůst produkce o 10 mil. tun. Celosvětový nárůst o více než 40 mil. tun je dán nárůstem i u dalších světových producentů, kterými jsou především Indie, Kanada, Austrálie a země bývalého Sovětského svazu. Jediný velký producent – USA – očekává pokles proti loňskému roku, pouze však o 4 mil. tun.

Spotřeba a export

Evropská unie je nejenom největším producentem, ale i největším spotřebitelem a exportérem. Ze 142 mil. tun pšenice, které jsou v EU pěstovány, je pro lidskou spotřebu určeno 56,6 mil. tun, 52,7 mil. tun je spotřebováno na krmiva, 10,5 v průmyslu (především výroba biopaliv) a 4.7 mil. tun na výrobu osiv. Očekávat tedy nějaký cenový nárůst ze zvýšení spotřeby by bylo naivní. Demografická křivka prezentovaná ve vyspělých zemích, tedy i EU, hovoří proti tomuto trendu. Stejně tak zvýšení spotřeby na průmyslovou výrobu je nepravděpodobné, protože ústup některých zemí v EU (Itálie, Polsko) od tohoto způsobu využití je více než patrný. Ani nárůst ceny prasat a mléka v posledních dvou letech nepřinesl výrazně vyšší nárůst počtu chovaných zvířat a tím vyšší výrobu krmných směsí. Co nám tedy zbývá, je export.

Jak je vidět z přiložených grafů 4 a 5, export bude znovu tahounem trhu a bude to především objem vývozu, který pravděpodobně dokáže promluvit do cenotvorby. Problémem je však to, že tak jako se urodilo v Evropské unii, urodilo se i u ostatních exportérů. Největší světový exportér , USA, odhaduje v letošním roce nárůst vývozu o 4 mil. tun i přes nižší sklizeň. Nejagresivnější světový exportér – oblast Černého moře, tedy země bývalého Sovětského svazu ., odhaduje nárůst dokonce o 10 mil. tun. Také ostatní významní exportéři – Kanada, Austrálie a Indie si jistě budou chtít z tohoto koláče ukousnout. Na druhé straně se očekává vysoká poptávka z Číny, která letos plánuje dovézt 9,5 mil. tun, čímž se dostala na 1. místo v importu pšenice, které celá letá zaujímal Egypt (9 mil.t.).

Kdy prodávat

Cena řepky je momentálně spíše ovlivňována krátkodobými logistickými výpadky, než fundamentálními příčinami. Krátkodobé manko dodávek, dopravovaných po Dunaji dokonce zapříčinilo nárůst ceny pro okamžitou expedici ve srovnání s dodávkami pro období prvního čtvrtletí příštího roku. S výraznějším, dlouhodobým nárůstem ceny lze však počítat poměrně těžko. Vytíženost zpracovatelských kapacit je díky snižování objemu výroby MEŘO na úrovni 50% a bohužel dále klesá.

Nakrytí zpracovatelů před sklizní bylo v letošním roce sice trochu nižší, než z předchozí sklizně, mnozí však využili příznivějších cen bezprostředně po sklizni, aby dokryli své potřeby do konce kalendářního roku. Aktuálně prodávaná množství jsou většinou určena pro expedice v prvním pololetí příštího roku.

Exportu z EU se zatím také příliš nedaří , proto se tím případně zvýšená poptávka do ceny pšenice moc nepromítá. Dalším negativním faktorem je problematicky splavné Labe, které nás z případných exportů přes Hamburk částečně distancuje.

Co by mohlo pomoci ceně pšenice, je doposud probíhající sklizeň kukuřice, která (alespoň) u nás neskýtá příliš naděje na rekordní výnosy. Na druhé straně Evropská komise ve svém posledním odhadu (říjen 2013) paradoxně zvýšila objem očekáváné produkce o více než 1,5 mil. tun oproti svému odhadu ze září t.r. I to je patrně důvod, proč cena kukuřice na burze momentálně ztrácí více než 10 EUR/t. O tom, že se těmto odhadům příliš nedůvěřuje svědčí i fakt, že kukuřice se jako jediná plodina prodává za ceny vyšší, než jsou ceny kotované na burze MATIF.

Nejvýznamnějším faktorem, který cenu v poslední době ovlivnil, je tak zásah centrální banky, která formou aktivní intervence „poslala“ korunu na hranici 27 Kč/EUR. Toto opatření má za následek krátkodobý vzestup ceny o 200-400 Kč/t (řepka, pšenice). Je samozřejmě otázkou, jak dlouho toto opatření bude působit, protože aktivní intervence je záležitost dosti drahá. Centrální banka Švýcarska před pár lety vyzkoušela toto opatření pro ovlivnění kurzu CHF a „vydržela s dechem“ pouhých 14 dnů. Dále je nutné si uvědomit, že toto opatření nepřinese jen zvýšení cen produkce, ale také samozřejmě zdraží dovážené vstupy (hnojiva, chemie, nafta, část osiv). Pokud se ČNB podaří splnit její další cíl, a to rozhýbání inflace, přinese to v dlouhodobém horizontu nejenom tlak na úrokové sazby, tzn. zdražení investic, druhotně také tlak na nárůst mezd.

Z výše uvedených důvodů a momentální situace na trzích není tak jisté, zda dojde k naplnění předpokladu některých producentů a obchodníků, že cena po novém roce výrazně poroste. Spíše by se dalo doporučit využití krátkodobých cenových vzestupů pro zajištění příznivější ceny, byť i pro část plánového prodeje.

Grafy


graf2
graf3
graf4
graf5

Agrokomodity, e-mail: pnovak@agrokomodity.cz